Má ranní rutina a změny nálad

Krásné pondělí, vám přeji. ♥  Jelikož poslední dobou články vycházejí méně často, než bych si představovala, rozhodla jsem se, že nový článek bude úplně ideální právě v pondělí a zároveň 1. v měsíci. Mimochodem, moc vám děkuji za komentáře u minulého článku, jsem strašně ráda, jak jste se zapojily do "buď a nebo". Hezky jste své odpovědi vysvětlily a já se tak o vás dozvěděla něco víc. Děkuji.

O čem budu psát, to už jsem věděla včera. Protože zrovna včera byl ten den, kdy jsem si říkala.. co se to děje? U mě je to takhle.. ráno se vzbudím, nálada na nic. No to je asi tím, že jsem rozespalá a nic se mi nechce. Pár minut si poležím a jdu si dělat snídani. Ale ještě před tím, než cokoliv sním, vypiju 1-2 sklenice vody. Ráno mám pocit dehydratace a tak, než se napiju, nedokážu fungovat. Ale částečně si myslím, že je to dobré, protože pitný režim je důležitý. Ale to všichni víme. :)

Ke snídani si většinou pustím nějaké video na youtube a moje nálada je trochu lepší. Říkám si, teď si udělám hezké klidné ráno a pak se vrhnu na práci. Potom půjdu cvičit, uklízet, na procházku a taky vezmu do ruky knížku a budu číst. Ale jakmile dosnídám, zas se mi do ničeho nechce. Protože mám pocit, že taková ta pohodička končí a já musím začít něco dělat.. Moji práci mám ráda, baví mě, ale co opravdu nesnáším, je telefonování. Nemám to ráda ani v osobním životě, nemyslím tedy s kamarády, ale třeba když něco zařizuji. 

Během dne se mi nálada změní několikrát. A většinou z ničeho nic. A nebo si tedy myslím, že je to najednou, bez důvodu. Ale když o tom přemýšlím, řekla bych, že je to proto, že si v jednu chvíli vzpomenu na něco nepříjemného, co mě třeba čeká nebo z čeho jsem ve stresu. Takže hned mám zase pocit beznaděje, úzkosti, otrávenosti, lenosti a jsem na všechny nepříjemná. Když se ale něco podaří, jsem najednou zase plná optimismu. Ale i to se umí rychle změnit. 

Musím říct, že tyhle pocity mám, když jsem dlouho doma (sama). Od té doby, co je korona, se mi stává, že třeba 3-4 dny nepřijdu s nikým do kontaktu, protože jsem hlavně doma (venčení psa nepočítám). Na jednu stranu jsem strašně nerada sama a potřebuji okolo sebe lidi, ale na druhou stranu si doma zvyknu a nechci se s nikým vidět. Proto mám docela problém, když se mám po delší době s někým sejít. Nevím, jestli mi rozumíte, ale prostě se ve mně míchají různé pocity. 

A co tedy s tím? Je 1. února, pondělí ráno. Nevím, jak vy, ale já mám tyhle "nové" začátky ráda. Proto je pro mě tohle ujasnění vhodné právě v tento den. 

Samozřejmě mě napadají tipy, které všichni známe a víme, že je máme dělat, že fungují, ale ne každému se to daří. Mně osobně určitě pomůže, když si to napíšu. Ať už tady na blog nebo na papír.

• každé ráno si říct, na co se ten den můžu těšit (Každý den dělat něco, co mě baví.)
• naplánovat si, co budu během dne dělat (A nejlépe si to napsat!)
• začít ráno hezky (snídaní, dílem seriálu, videem na YT)
• být stále v kontaktu s přáteli a rodinou (Nestát se samotářem, být milá na okolí.)
• nepředvídat a myslet pozitivně (Když se nám do něčeho nechce, necpat si do hlavy myšlenky, že to bude nepříjemné, že se určitě něco pokazí,.. Jít do toho a myslet jen na to, že to bude fajn. Většinou není nic tak špatné, jak se na první pohled zdá.)
• zbytečně moc nepřemýšlet (Většinu špatných věcí si jen vytváříme v hlavě, vymýšlíme si rozhovory, situace,..) 
• splnit naplánované body (Říct si, tohle musím udělat a prostě to udělám. Zabere to chvíli a ten pocit po splnění určitě bude stát za to.)
• více používat ANO (Kolikrát řeknu ne i třeba na setkání s kamarádkou. A přitom vůbec nevím, proč. Mám pocit, že se mi nechce. Ale je tomu opravdu tak? Vždyť mám kamarádku ráda. Ale jen se mi nechce opouštět pohodlí domova, nechce se mi malovat a oblékat?... S tím souvisí další bod.)
• rozklíčovat, proč se mi něco nechce (Mám to tak třeba i s tím čtením. Baví mě číst, miluju knihy, ale když si mám vzít knihu do ruky, nechce se mi. Asi se mi nechce přemýšlet, soustředit se,.. Ale to jsou jen prvotní pocity, jakmile se začtu, je to super. Takže co udělám?! Večer si vezmu knihu a budu si číst!)

Občas mám pocit, že nedokážu vyjádřit své myšlenky, že je nedokážu říct, ani napsat. Tak doufám, že mi v článku aspoň trochu rozumíte. 

Přeji vám, aby každým dne jste byly šťastnější a silnější. 

Nenechte se vykolejit a pamatujte si, že po každé bouřce zase vyjde slunce. 

A že život je příliš krátký na to, abychom propadaly pesimismu a neradovaly se z každého dne. ♥